Bře 30

Omezování základních práv občanů ?

Lidí si vytvořili stát, aby mohli společně žít a bránit své zájmy.
Kdo má právo občanům zakazovat například vstup do lesů či užívat odstavné plochy kolem komunikací (blokování panely) ?
Lidem se zakazuje stále více. Kdo má na zákazy „patent“?
Chcete žít a užívat si dary naší země?
Zvolte si své zástupce, kteří to prosadí!
Více najdete v modelu hodnotové ekonomiky – volby.

Bře 04

Tržní hodnotová ekonomika

Tržní hodnotová ekonomika je společensko-ekonomická formace, kde hlavním těžištěm je soukromé vlastnictví práce jedince/jednotlivce. Neexistuje závislá činnost, vzájemné vztahy ekonomických subjektů jsou řešeny jako vztahy obchodní. Odpovědnost ekonomických subjektů je osobní v rozsahu majetkovém i trestním. Stát je řízen občany volenými na základě návrhů občanů měst a obcí, nikoliv politických uskupení. Tržní hodnotová ekonomika je realizována v beztřídní společnosti, kde se uplatňuje motivační syndrom soukromého vlastnictví práce jedince a následné vlastnictví plodů práce tímto jedincem.
Boj za rovnost, spravedlnost a svobodu je veden po celou dobu nesvobody práce a jejich plodů (výsledků). S ohledem na nízkou úroveň vzdělanosti v minulosti nebylo možné realizovat záměr, který je vyjádřen společnsko-ekonomickou formací Tržní hodnotová ekonomika. Příkladem může být „Deklarace práv člověka a občana“ ze dne 26. srpna 1789 vyhlášené Národním shromážděním ve Francii.

Definice Tržní hodnotová ekonomiky

Tržní hodnotová ekonomika je společensko-ekonomickou formací založenou na vlastnickém právu k pracovním schopnostem a vlastnostem jedince/jednotlivce a následném vlastnickém právu tohoto jedince/jednotlivce ke všem vytvořeným produktům touto prací. Vlastnictví jedince tak zakládá ve společnosti ‚“rovnost a svobodu všech občanů“‘. Každý občan nese majetkovou i trestní odpovědnost za své jednání v plném rozsahu a ručí veškerým svým majetkem. Neexistují pracovně právní vztahy, pouze vztahy obchodní. Jedinečnost a nezaměnitelnost každého jedince je určena identifikačním číslem, které odpovídá rodnému číslu.

Ekonomické subjekty

Ekonomickými subjekty jsou všechny fyzické osoby, které dosáhly plnoletosti. Osoby mladší se stávají ekonomickým subjektem při vykonávání ziskové činnosti výkonem svých schopností a sil, musí mít garanta odpovídajícího za jeho činnost. Veškeré vztahy jsou založeny na obchodním principu.
Neexistují právnické osoby, neboť vždy se jedná o majetek v konečném pohledu ve vlastnictví jedné nebo více fyzických osob. Právnickým osobám je nově přiděleno jejich osobní identifikační číslo (rodné číslo). Vlastníci (ekonomické subjekty) odpovídají veškerým svým majetkem za způsobené škody a své závazky. Stát spravuje prostředky poskytnuté občany ve formě daní a určené pro zajištění společných zájmů občanů (veřejná správa). Odpovědní mají povinnost účel a využití zveřejňovat. Za škody ručí odpovědné osoby celým svým majetkem.

Zrušení zákoníku práce

Zánikem námezdní práce, která v dřívějších společenstvích byla původcem třídních bojů, zaniká i důvod a právo ovlivňování prodeje práce jednotlivcem/jedincem a omezování obchodních vztahů do nichž jednotlivé ekonomické subjekty vstupují.

Motivační syndrom

Ve společensko-ekonomické formaci „Tržní hodnotová ekonomika“ je ziskem motivováné vyhledávání pracovních příležitostí, rozvíjí se věda a výzkum, je osobní zájem o zvýšení úrovně vzdělanosti. Motivace je iniciována vlastnictvím práce a pracovních výsledků jedincem. Neexistuje vykořisťování člověka člověkem. Všichni jsou si ve svých právech rovni.

Účetnictví

Pro potřeby daňového systému je vedena pouze evidence příjmů“. Pro potřeby společností může jejich vlastník – ekonomický subjekt zadat obchodní smlouvou vedení např. podvojného, manažerského či jiného účetnictví pro jeho potřebu.

Daňový systém

Ve společensko-ekonomické formaci „Tržní hodnotová ekonomika“ jsou majetkové daně sjednoceny do jediné daně a to „daně z příjmů“. Daň je placena ve stanovených termínech (do 30- 90 dnů) po skončení daňového období (rok, čtvrtletí, měsíc – dle obratu) ze všech příjmů ekonomického subjektu s vyjimkou příjmů od státu ve formě důchodů či nemocenské. Daň je vyměřována ve výši stanovené zákonem v rozsahu 0,7 až 1 % ze všech příjmů (obrat) ekonomického subjektu za daňové období.
Neexistuje právo na odečítání nákladů, odpisů, úlev či jakéhokoliv snižování zjištěného příjmu ekonomickým subjektem.
Daně: „DPH“, Daň z nemovitostí, Daň z převodu nemovitostí, Daň darovací a ostatní majetkové daně jsou zrušeny.

Vláda a stát

Stát je řízen občany dané země zvolené v řádných volbách. Jedná se o všechny stupně státní správy a instituce zajišťující státní zájmy (zájmy občanů). Stát je řízen odborníky s ohledem na neexistenci politických stran. Volební systém je na principu návrhů občanů v němž volby probíhají. Občané na podpisových arších potvrzují svůj hlas navrhovanému občanu (přímá volba). Z navrhovaných kandidátů je následně vybrán občan čestný, s potřebným vzděláním, schopnostmi a morálním profilem, s nímž jeho voliči souhlasí.

Banky

Stát zřizuje, spravuje a řídí nejméně jednu komerční banku, která je v jeho vlastnictví pro potřeby občanů státu a provádění plateb mezi státem a občany.

Důchodové pojištění a důchody, zdravotní pojištění a plnění z něj, sociální pojištění a plnění z něj
Stát má ve své správě oblast důchodového, zdravotního i sociálního pojištění a výplaty občanům. Všechny finanční prostředky stát vede v komerční bance ve vlastnictví a správě státu. Nejsou připuštěny účty v soukromých bankách. Kontrolu nakládání s finančnímu prostředky pro stanovený účel provádí stát. Škody zjištěné hradí ze svého majetku v plném rozsahu osoba odpovědná za správu.

Odpovědnost a doručování

Doručování je s ohledem na povinnost obecného užívání datových schránek ulehčeno „doručením fikcí“ po 30 dnech ode dne doručení do datové schránky.
Ekonomický subjekt je majetkově i trestně odpovědný za své jednání. Za své závazky ručí celým svým majetkem.

Význam „Tržní hodnotová ekonomiky“

Tržní hodnotová ekonomika popisuje desítky století hledanou spravedlivou společnost. Reálná podoba již není mýtem, ale skutečností, popsanou tímto společensko-ekonomickým systémem.
Význam je o to vyšší, že se nejedná o teorii, ale skutečný model funkčního a odzkoušeného soukromého vlastnictví práce a jejich plodů, byť současným daňovým a politickým systémem značně poškozovaným.
Práce je souhrn vlastností jedince / jednotlivce, jeho schopností, snahy, dovedností, vytrvalosti a zájmu motivovaného ziskem z výsledků své práce.
Respektováním soukromého vlastnictví práce a následného vlastnictví jejich produktů je současně zajištěna rovnost a stejná práva pro všechny bez ohledu národnost, rasovou příslušnost, sociální původ, věk nebo pohlaví.
Funkčnost „Tržní hodnotová ekonomiky“, způsob jejího zavedení, formu řízení státu a zaručení spravedlnosti, rovnosti a svobody všem občanům popisuje dílo Josefa BartyCesta k bohatství“. Společensko-ekonomická formace „Tržní hodnotová ekonomika“ je jedinou cestou k přežití lidstva v 21. století a nastolením tak dlouho hledaného funkčního modelu spravedlivé společnosti.
Platnost této formace je podle stupně vyspělosti obyvatelstva jednotlivých států realizovatelná nejen v České republice, státech Evropské unie, ale i dalších státech světa, kde stále přežívá námezdní práce. Vyřešeny by byly problémy Řecka, Španělska, Portugalska a dalších států, kteří se ocitli nad propastí své další existence, nemají pro své občany řešení a rádi by jim umožnili opět normální život.

Důležitost „Tržní hodnotová ekonomiky“ – spravedlivého řádu

  •  soukromé vlastnictví práce a jejich plodů (produkty, činnost..)
  •  změna námezdní práce na čisté obchodní vztahy
  •  rovnost a stejná práva pro všechny
  •  osobní odpovědnost majetková i trestní
  •  změna daňového systému
  •  změny v řízení státu

Nástupem této formace bude zastaven ekonomický propad v celosvětové ekonomice a opět nastartován její růst. Motivace vlastníků práce je hnacím motorem pro rozvoj vědy, výzkumu, školství a vzdělání. Současně budou odstraněny několik tisíciletí trvající třídní boje a boje o moc.
Uplatněním vlastních pracovních schopností každého občana/jednotlivce, bez obav z okrádání či vykořisťování, postavené na principu svobodného, rovného a spravedlivého obchodního vztahu je zárukou spravedlivého společenského řádu, který hledalo mnoho významných filosofů.
Skutečností, že formulací „Tržní hodnotová ekonomiky“ dochází ke spojení několika filosofických proudů s maximální optimalizací řešení lidských vztahů, je i znovu potvrzován synergický efekt, platný rovněž od počátků lidské společnosti.

Filosofické veličiny v historii vytvoření spravedlivé společnosti

Myšlenkou rovnoprávného postavení všech lidí ve společnosti řešil již filosof Platón, žák Sokrata. Jeho hlavními tématy byly otázky lidské společnosti a postavení jedince v ní. Zkoumány byly vztahy poznání, ctnosti, spravedlnosti a dobra. Řešení hledalo mnoho dalších filosofů a vědců.
Významnou osobností, které ovlivňovala utváření společensko-ekonomických názorů, byl Adam Smith. Jeho dílo ovlivňovalo mnoho významných vědců a filosofů. Z díla A. Smitha čerpal například i J.M.Keynes nebo Karl Marx.
Důležitá myšlenka z díla A. Smitha, prezentovaná Karl Marxem byla, že svoboda jedince ani volný trh nejsou možné bez tří základních zásad:

  1. stability vlastnictví
  2. dobrovolnosti převodu
  3. stability slibu

Marx připouští, že majitelé zboží jsou soukromými vlastníky a základem takových právních vztahů je obchodní smlouva.
Blízko k popisu spravedlivé společnosti, kde jsou si lidé rovni, byl i hrabě Simon de Montfort, 6. hrabě z Leicesteru. Patřil mezi představitele socialistického utopismu. Budoucí spravedlivý společenský řád viděl jako splynutí politiky s ekonomikou při zachování soukromého vlastnictví a vládou schopných (meritokracie), především vědců. Úkolem vlády je blahobyt v zemi, rovnost občanů a spravedlnost. Vláda má vládnout levně, co nejméně, s nejlepšími lidmi a pokojně. Hrabě Claude Henri Rouvroy de Saint Simon se sám označoval za proroka.
Za základ systému považuje práci. Důležitou podmínkou fukčnosti spravedlivého společenského řádu je podle Saint Simona vymýcení příživnictví na výsledcích práce. Vymýcena má být i úcta k příživníkům. Již jeho škola chápe tehdejší hospodářskou soustavu jako vykořisťování člověka člověkem a organizované vykořisťování pracujících ze strany lenochů (trubců).
Jediným omylem utopického socialismu byl názor, že by dokonalá společnost měla fungovat bez soukromého vlastnictví (sám Saint Simon ho však připouštěl), což zadalo tento směr pro další pokračovatele myšlenek dokonalého státu. Jedním z nich byl i Karl Marx a další teoretici komunismu. Správnou kombinaci vztahů však nedokázali sestavit ani tito pokračovatelé hledání spravedlivé společnosti. Nikdo nedošel poznání spravedlnosti, rovnosti a svobody založené právě na soukromém vlastnictví práce a jejich plodů, v soukromém vlastnictví právě vlastníka práce. Vše další je o obchodních vztazích.
Lze se oprávněně domnívat, že s ohledem na změnu poznání lidstva, současný stav vědy a techniky se mohou naplnit „proroctví“ hraběte Claude Henri Rouvroy de Saint Simona, byť v upravené kombinaci vztahu k soukromému vlastnictví a vlastnictví práce, ovlivňující celou lidskou společnost, vztahy v ní a nastolit rovnost, spravedlnost a svobodu.